Tkáňový faktor

tissue factor

Synonyma: faktor III, tkáňový faktor, tissue faktor, TF, tromboplastín, CD142

Tkáňový faktor je glykoprotein přítomný v subendoteliální tkáni, trombocytech, a leukocytech. Je nezbytný pro zahájení přeměny protrombinu na aktivní trombin. Někdy je ještě nepřesně označován jako tromboplastin. V minulosti se tromboplastin, jako laboratorní reagencie (obvykle získaná z placent), začal používat pro test PT, tj. protrombinový čas, ve kterém tromboplastin aktivuje vnější koagulační cestu. Po úpravách v laboratoři se dal získat jeho derivát – částečný tromboplastin, který se používal ke sledování vnitřní koagulační cesty. Tento test se nazývá aPTT, tj. aktivovaný částečný tromboplastinový čas (activated partial thromboplastin time). O něco málo později byly identifikovány složky tromboplastinu a částečného tromboplastinu. Tromboplastin obsahuje fosfolipidy a tkáňový faktor – a obě tyto složky jsou nutné k aktivaci vnější cesty. Avšak částečný tromboplastin obsahuje fosfolipidy, ale ne tkáňový faktor. Tkáňový faktor není potřeba k aktivaci vnitřní cesty.

Umístění

TF je exprimován na buňkách, které nejsou obvykle v kontaktu s cirkulující krví, jako jsou subendoteliální buňky (např. buňky hladké svaloviny) a buňky obklopující krevní cévy (např. fibroblasty). To se může změnit, když je krevní céva poškozena např. zraněním nebo prasknutím aterosklerotického plaku. Poté se na povrchu buněk vytváří komplexy TF a faktoru VII a za přítomnosti vápenatých iontů na buněčné membráně vzniká aktivní F VIIa. Vnitřní povrch krevních cév tvoří endoteliální buňky, které neexprimují TF s výjimkou případu, kdy na ně působí “zánětlivé” molekuly jako je tumor necrosis factor-alpha (TNF-alpha). Další buňky, které exprimují na svém povrchu TF za podmínek zánětu, jsou monocyty.

Struktura

Protein je tvořen ze třech domén:
1. Extracelulární doména (umístěna vně buňky), která váže faktor VIIa. (Faktor VIIa je protein, který se skládá z několika domén. Jedna z nich, karboxylovaná GLA doména, se váže za přítomnosti vápenatých iontů na negativně nabité fosfolipidové membrány. Vazba VIIa na negativně nabité fosfolipidy výrazně zesiluje protein-proteinovou vazbu VIIa na TF.)
2. transmembránová doména (protíná hydrofobní membránu)
3. cytoplazmatická doména o délce 21 aminokyselin uvnitř buňky, která se účastní signální funkce TF.

Funkce

TF umožňuje buňkám zahájit koagulační kaskádu tím, že funguje jako receptor s vysokou afinitou pro koagulační faktor VII.
Výsledný komplex má katalytické vlastnosti (aktivovaný faktor VIIa je serinová proteáza) a pomocí specifické částečné proteolýzy aktivuje faktor X. Faktor VII a TF společně začínají vnější (extrinsic) koagulační cestu. To je opak vnitřní (intrinsic) cesty, která zahrnuje aktivovaný faktor IX a faktor VIII. Obě cesty vedou k aktivaci společné cesty (common pathway) s faktorem X, který za účasti aktivovaného faktoru V, vápenatých iontů a fosfolipidů přeměňuje protrombin na trombin (tromboplastinová aktivita).
Na rozdíl od ostatních faktorů, které v plazmě cirkulují v neaktivní formě, je tkáňový faktor ihned aktivní a je plně funkční, pokud je exprimován na povrchu buněk. TF je jediný protein v koagulační kaskádě, u kterého ještě nebyl popsán vrozený deficit.
Kromě tkáňového faktoru vázaného na membránu byla také zjištěna rozpustná forma tkáňového faktoru, která pochází z alternativního sestřižení mRNA transkriptu pro TF, ve kterém chybí exon 5 a exon 4 je sestřižen přímo k exonu 6.

Cytokinový receptor

TF je příbuzný rodině proteinů známé jako “cytokine receptor class II family”. Zástupce této skupiny receptorů aktivují cytokiny. Cytokiny jsou malé proteiny, které mohou ovlivnit chování leukocytů. V případě vazby VIIa na TF bylo také zjištěno, že spouští signální proces uvnitř buňky. Signální funkce komplexu TF/VIIa má význam v angiogenezi a apoptóze.